Parkinsonova nemoc

 

Parkinsonova nemoc postihuje zejména lidi ve věku nad 40 let, nejčastěji mezi 60 až 70 rokem, přičemž její výskyt na všech kontinentech je přibližně ve stejné míře. Své jméno získala podle doktora Jamese Parkinsona, který v roce 1817 uveřejnil článek o této nemoci.

 

Podstata onemocnění

Podstatou Parkinsonovy nemoci je nadměrné odumírání nervových buněk v částech mozkové tkáně. Nejvýraznější změny jsou v hlubokých strukturách mozku zvaných bazální ganglia, v oblasti černé hmoty (substantia nigra). Černé zbarvení způsobuje barvivo neuromelatin, které je obsaženo právě v nervových buňkách. Tyto buňky jsou spojeny složitým systémem výběžků s jinými oblastmi mozku a přenášejí informaci pomocí chemické sloučeniny dopaminu. Úkolem těchto buněk je podílet se na řízení hybnosti lidského organismu, zejména kontrolovat mimovolní pohyby. Nadměrný a předčasný úbytek těchto buněk u postiženého člověka vede k nedostatku dopaminu a tím k poruchám hybnosti.

 

Příčiny onemocnění

Příčiny Parkinsonovy choroby nejsou jednoznačné. Předpokládají se vlivy dědičnosti, zrychlení procesu stárnutí a působení vnějších vlivů na lidský organismus – zejména používání pesticidů (prostředků na hubení rostlinných a živočišných škůdců) v zemědělství. Navzdory dlouholetému intenzivnímu zkoumání se uvažuje, že poškození v mozku spoluspůsobuje několik mechanismů.

 

Projevy onemocnění

Projevy Parkinsonovy choroby se ze začátku objevovují velmi nenápadně. Pomalu však postupně přibývají a zhoršují se. Pořadí jednotlivých příznaků není u každého postiženého stejné a ne každý příznak je projevem tohoto onemocnění.

 

Změna charakteru písma

Pro: Tvar písma se začíná měnit a to se stává menší a kostrbaté. Napsaná slova jsou nahuštěna na sebe. Právě náhlá změna je příznakem Parkinsonovy nemoci.

Proti: Příznakem není, pokud se písmo mění pomalu, v delším časovém období. Na jeho tvar má vliv i slabý zrak a jiná onemocnění přibývající s věkem.

 

Napětí a ztuhlost svalů, poruchy postoje a rovnováhy, neschopnost pohybu, zácpa

Pro: Časté jsou pocity napětí a bolesti ve svalech zad a šíje. Při chůzi chybí souhyby horních končetin. Celkově se objevuje pomalá hybnost, pocit nevýkonnosti a únavy, obtíže při běžných denních činnostech (jedení příborem, zapínání knoflíků apod.). Stupňování příznaků může být provázeno pády, člověk má pocit, jakoby měl nohy "přilepené k zemi", problém dělá chůze. Postoj je lehce shrbený. Ztuhlé svalstvo ve tváři vytváří dojem masky, pozorujeme skromnou mimiku, prázdný pohled, vážnou tvář. Vyskytují se problémy se žvýkáním a polykáním potravy. Z důvodu zpomalenosti pohybu střev se může objevit zácpa.

Proti: Zmíněné příznaky nemusí být projevem onemocnění jestliže: - Ztuhlost svalů (ranní, případně přes den po delším zaujmutí některé polohy těla – leh, sed) povolí, když se rozpohybují, může jít o artritidu. - Shrbený postoj způsobují bolesti páteře vzniklé z nesprávného náhlého pohybu, ze špatné polohy při spánku, nebo jsou následkem úrazu. - Změněný výraz obličeje způsobuje i užívání léků na jinou diagnózu, po jejich vysazení se stav vrátí do normálu. - Zácpu může způsobovat nedostatek vlákniny a tekutin v potravě, případně užívání některých druhů léků.

 

Změna hlasu

Pro: Hlas se stává tichým nebo chraplavým. Když na tichý hlas nemocného upozorníme, on má pocit, že mluví normálně. Myslí si, že my ztrácíme sluch, když jej nedostatečně slyšíme.

Proti: Hlas se často změní i následkem vypití studeného nápoje, chraplavý bývá příznakem onemocnění hlasivek, chřipkového onemocnění a zánětu horních cest dýchacích.

 

Ztráta čichu

Pro: Náhle začnou mnohé potraviny vonět nepříjemně. Zvláště potraviny, které nemocní dosud měli v oblibě, je pro svou vůni odpuzují. Nemocnému doslova smrdí banány, okurky a jiné.

Proti: Necítění vůně potravin při rýmě a nachlazení. Po vyléčení se stav upraví a potraviny opět voní.

 

Poruchy spánku

Pro: Pády z postele a náhlé pohyby během hlubokého spánku.

Proti: Večerní přehazování se v posteli, "hledání si místa" na spaní.

 

Závratě a mdloby

Pro: Časté a pravidelné závratě a mdloby při vstávání ze židle.

Proti: Občasná závrať při vstávání způsobená náhlým poklesem krevního tlaku. Často je způsobena nedostatečným pitným režimem.

 

Až rozpoznání více uvedených projevů svědčí pro Parkinsonovu chorobu. I když se onemocnění nedá vyléčit úplně, použitím komplexních léčebných postupů se výrazně dokáže ovlivnit kvalita života nemocného. V léčbě se uplatňuje kombinace farmakologických a nefarmakologických postupů. Velmi potřebný je individuální postoj k nemocnému a jeho pochopení, že je v jeho moci rozhodovat o tom, jak se bude jeho život s onemocněním vyvíjet. Důležitá je aktivní spolupráce nemocného s lékařem, fyzioterapeutem, logopedem. Neméně důležitá je pomoc rodiny, přátel, sociálních pracovníků a poradenství zprostředkované sdruženími pacientů.

© 2011 - 2024 NetCorp, s.r.o.  •  Poháněné systémem Master_CMS 9  •  Přihlásit