Odkud máme chléb?

Chléb je základní a rozhodující součást lidské výživy, je jedním z nejstarších pokrmů. Jeho stáří se odhaduje na více než 6000 let. Nekvašený chléb ve formě placek pečených na ohni, na horkém kameni nebo sušený na horkém slunci jde ruku v ruce s úrovní civilizace.

 

Sumerové, přestože patřili k nejvzdělanějším národům dávnověku, znali tajemství vaření piva, měli pozoruhodné poznatky v pěstování plodin na polích, chléb však neznali. Jedli pouze obilnou kaši.

 

První z dávných národů, což poznali kvašený chléb, byli Egypťané. Od Egypťanů převzali výrobu chleba Židé, ačkoli právě oni kvašený chléb velmi nejedli. O bochnících chleba se často hovoří ve Starém zákoně, ale zejména v Novém, kde spopisuje několik historek a zázraků s chlebem.

 

První majitelé receptu na chléb

 

Řekové byli pravděpodobně také mezi prvními majiteli receptu na výrobu chleba. Řecká historiografie, ani ostatní vědní disciplíny nezaznamenaly sice tento rozhodující krok antiky, ale z těch dob známe jednoduchý příběh. V příběhu se vzpomíná řecká otrokyně, která zapomněla v nádobě po několik dní těsto z pšeničné mouky. Když si na něj vzpomněla, chtěla okamžitě těsto z nádoby vyklopit, aby panstvo nepoznalo, že vzácná mouka takto přišla nazmar. No tak rychle to nešlo, těsto bylo nafouklé a přilepené v nádobě. Ve strachu tedy přisypala k těstu další mouku, vše promíchala a vytvořila tradiční placky. Placky se na horkých kamenech však začaly chovat jinak než obvykle. Nafoukly se, zčervenaly a jejich vůně se nesla do celého domu. Samozřejmě, že se hned seběhli všichni obyvatelé a po vyložení prvních bochníků na stůl a jejich ochutnání otrokyni nevuměli vynachválit. Za tento svůj "vynález" prý dostala svobodu.

 

Panem et circenses - Chléb a hry

 

V druhém století před naším letopočtem se dostal chléb do Říma. Římanům chléb velmi zachutnal, rozdávání chleba (obilí) a pořádání her pro lid (panem et circenses - Chléb a hry) se stalo prostředkem pro udržení lidí v závislém postavení na držitelích moci.

Za císaře Augusta bylo v Římě 300 veřejných pekáren na chléb a v každá zámožná domácnost měla doma vlastní pekárnu. Bochníky chleba se našly v Pompejích i s vyrytým jménem pekaře. Z Říma se dostal chléb prostřednictvím křesťanů.

 

Prvenství chleba

 

V brzkém středověku chléb definitivně vyhrál svůj boj s obilnými kašemi, se kterými do těchto dob soupeřil o své prvenství na jídelním lístku lidstva.

 

Věda a chléb

Věda a chléb

 

Až v polovině devatenáctého století přichází výrobcům chleba na pomoc věda. Sylvester Graham byl první, co se začal starat o výživu člověka. Zjistil, že pro lidský organismus je mnohem výživnější celozrnný chléb i s klíčkem – obilky v mouce, přičemž právě zárodek (klíček) je tou nejvýživnější částí obilného zrna. Doporučoval ho jíst zejména lidem, kterým bílý a kukuřičný chléb dělal určité zažívací potíže. Tak vznikl celozrnný chléb Graham, který nese jméno po svém objeviteli.

 

Aby chléb nebyl jednotvárný, začali mu lidé dávat různou formu a při jeho přípravě používat různá vylepšení, čímž se postupně měnila jeho chuť i výživná hodnota. S příchodem nových technologií a při stále větší a větší informovanosti lidstva se recepty na výrobu chleba dostávají do celého světa. Mnozí se znovu vracejí k pečení chleba ve svých domácnostech a tak se stále častěji setkáme například se zvláštními druhy chleba Afriky či Asie upečenými byť i v Evropě.

 

Chléb a chlebové či jiné moučné výrobky drží pevně první příčku ve stravě člověka a na celém světě mají k nim lidé velkou úctu.

 

A stále nadále platí známé: BEZ CHLEBA JE ČLOVĚK HLADOVÝ.

 

Související články Pekárna na chléb

                         Kuchařské recepty pro domácí pekárnu

<<  >>

Oblíbené hledání

 

© 2011 - 2022 NetCorp, s.r.o.  •  Poháněné systémem Master_CMS 8  •  Přihlásit