Co je srdeční infarkt a jak vzniká?

 

Infarkt (infarkt myokardu) nepřichází jen tak z ničeho nic.

 

Je to následek předchozího dlouholetého onemocnění krevních cév, která probíhají v srdečním svalu a zásobují ho kyslíkem a výživnými látkami.

 

Tyto cévy se nazývají koronární, nebo také věnčité podle jejich zvláštního průběhu a větvení.

 

Onemocněním, které srdečnímu infarktu předchází, ale které nemusí nutně vést k infarktu, je ateroskleróza koronárních cév (koronární skleróza).

 

Aterosklerotické cévní změny, při kterých se ve stěnách tepen ukládají tukové látky a druhotně i vápník (kornatění tepen), mají za následek, že stěny cév jsou silnější a ztrácejí elasticitu. Céva se uvnitř zužuje a krevní proud je bržděn uloženým tukem a vápníkem, přičemž se uvnitř postižených cév mohou tvořit sraženiny. Když dojde k uvolnění takové sraženiny, může dojít k jejímu nesení krevním proudem v oblasti koronárních cév, do stále užších a užších cévních větví, kde se nakonec jedna větev může více či méně ucpat, až uzavřít. Koronární cévy mají srdeční sval jakoby rozdělen na části či určité zóny, přičemž každá z nich vyživuje jen určitou část srdečního svalu. Uzavřením jedné větve koronárních cév má tedy za následek, že postižená část není zásobena kyslíkem a živinami a vzniká v té části infarkt myokardu.

 

Podle toho, jak je postižená koronární větev velká, podle toho je postižená část svalu větší či menší. Vážné a nečekané velké srdeční infarkty vznikají poměrně málo, nejčastěji se uzavřou menší koronární větve. Tak je postižena menší část srdečního svalu a ostatní části srdce mohou nadále pracovat a čerpat krev dále Postižená část srdce se po několika týdnech, v nekomplikovaných případech za 2 - 3 měsíce, zahojí jizvou. Infarktem srdce postižený člověk si po tomto čase může postupně a pomalu zvykat na návrat do normálního života. Velká část nemocných se při dodržování určitého režimu může dokonce vrátit ke svému povolání. Není však žádné pravidlo, že k infarktu může dojít pouze následkem koronární sklerózy, aterioskleróza je ve větší či menší míře normální projev stárnutí lidských cév.

 

Příčiny infarktu

Příčiny můžeme obecně rozdělit na vnější a vnitřní. Mezi vnitřní se řadí dědičnost, pohlaví a věk. Často se stává, že v rodinách, kde se u rodičů vyskytl infarkt myokardu a onemocnění srdce, se vyskytne onemocnění i u jejich přímých potomků. Znovu je třeba připomenout, že tato skutečnost není žádným pravidlem. Náchylnost k cévním a srdečním chorobám mají většinou muži. V neposlední řadě, lidé ve středním věku jsou nákazou častěji postiženi než v mladším věku. Mezi vnější příčiny patří známé rizikové faktory – kouření, nesprávná výživa a nedostatek pohybu. Větší možnost získat toto onemocnění mají lidé vedoucí sedavý způsob života jak v zaměstnání, tak i v domácím prostředí, kteří přijímají vysokokalorické stravu, zvláště plnou tuků a cukrů.

 

Jaký životní režim chrání před koronární sklerózou?

Jaký životní režim chrání před koronární sklerózou?

Statisticky je dokázáno, že menší procento rizika vzniku koronární sklerózy mají lidé těžce tělesně pracující. Je tedy bezpodmínečně nutné, aby lidé se sedavým zaměstnáním využili svůj mimopracovní čas ke zvýšenému tělesnému pohybu, který je vůbec nejlepším preventivním ochranným prostředkem proti stárnutí cév. I při skutečně velkém nedostatku času si může každý člověk najít chvilku pro tělesný pohyb, přinejmenším se může denně projít, rychlejší chůzí, případně i jen cestou do zaměstnání a zpět. Pokud je pracoviště velmi vzdálené a na dopravu využívá osobní motorové vozidlo, je vhodné pouvažovat i o využití například městské hromadné dopravy a část cesty projít pěšky a na část použít městskou dopravu. Možností je opravdu mnoho, je však samozřejmé, že stupeň tělesné námahy musí být vždy úměrný věku a zdravotnímu stavu. Existuje jeden sport, který lze doporučit v každém věku, a tím je turistika.

 

 

Jak je to s kouřením?

Kuřáci jsou proti nekuřákům v mnohem větším riziku, že je postihne onemocnění cév, a tím i nepřímo infarkt myokardu. S průměrným počtem vykouřených cigaret za den stoupá procento pravděpodobného onemocnění na srdeční infarkt. Už vykouření jedné cigarety zvedá tuto pravděpodobnost na 29 %.Při kouření více než 40 cigaret je pravděpodobnost až 141 %. Je proto opravdu důležité, aby lidé tento rizikový faktor ze svého života co nejrychleji vyloučili.

 

Shrnutí rad na závěr

- Nikdy se nepřejídat.

- Jíst méně tuků.

- Věnovat se více tělesnému pohybu, sportu, turistice. Každodenní procházka je minimum, které je každý povinen pro své zdraví provést.

- Omezit počet vykouřených cigaret, nejlépe je však s kouřením úplně přestat.

- Vyvarovat se trvalých starostí a duševní nepohody.

- Srdeční infarkt nepodceňovat, ale ani se ho příliš nebát. Infarkt srdce je často jen následkem drobných hříchů a přestupků proti správnímu životnímu režimu. Že tyto všichni znají mohou jejich vědomě a uvědoměle vyvarovat.

 

Infarkt srdce je často jen následkem drobných hříchů a přestupků proti správnímu životnímu režimu. A protože je všichni znají, mohou se jich vědomě a uvědoměle vyvarovat.

<<  >>

 

 

© 2011 - 2020 NetCorp, s.r.o. • Poháněné systémem Master_CMS 8 • Přihlásit