Jak se chovat během bouřky

Každý rok blesky zabijí a zraní několik desítek lidí. Je dobré vědět, jak se před nimi chránit. Bouřka přichází nečekaně a může vás zastihnout kdykoliv a kdekoliv. Nelze předpovědět kam a jakou silou udeří, předpovědět se dá jen to, že přijde.

Pozorováním však dokážete odhalit varovné příznaky bouřky:

- Dopolední pozorování oblačných věžiček vyrůstajících ze společné základny (Cumulus Castellanus) je jistým příznakem blížící se bouřky.

- Rychlá tvorba kopovitých oblaků (cumulonimbus), mají karfiolovitý tvar a nad nimi je kovadlina.

- Dusný, vlhký a horký vzduch už zrána – vítr, ochlazení, klesající tlak – pokud je v předpovědi počasí uveden přechod studeného frontu.

- Bouřky v předchozích dnech.

 

Vypočítejte si jak jste vzdáleni od bouřky

Bouřka je považována za blízkou pokud je od vás vzdálena asi 3 km. Jelikož je rychlost světla cca 300 000 kilometrů za sekundu a rychlost zvuku cca 340 metrů za sekundu vidíte blesk – světelný efekt dříve, než slyšíte hřmění – zvukový efekt. Každá sekunda zpoždění představuje vzdálenost asi 340 metrů. Pokud slyšíte hřmění například 10 sekund po záblesku, nejbližší část blesku a tedy bouřka je vzdálená přibližně 3,5 kilometru. Hřmění trvá déle než blesk, protože různé části blesku jsou od vás různě vzdálené.

 

Co dělat, pokud jste během bouřky venku?

 

 

Na pěší túře ve volném terénu, v lese a ve skalách:

V přírodě těžko najdete naprosto bezpečné místo, které by vás uchránilo před bleskem.

Už při prvních náznacích hrozící bouřky vypněte mobilní telefony a navigační elektronická zařízení (GPS ). Spolu s termoskou, cepínem či horolezeckými mačkami je zabalte do suchého oděvu a vložte je do středu turistického batohu.

Pokud jste na hřebeni, měli byste z něj co nejrychleji sestoupit o několik desítek metrů níže. Mokré skály, žlaby, rokle jsou velmi nebezpečné, vyhýbejte se i pramenům a vodopádům.

Nezůstávejte na okraji lesa, neukrývajte se pod samostatně stojící stromy. Ne vždy je nejnebezpečnější vysoký samostatně stojící strom. Nízký osamělý strom může mít hluboké kořeny, o kterých nevíte a tím se stává možná nebezpečnější než zmiňovaný vysoký strom. Bezpečněji je uvnitř lesa, zvláště v řídkém porostu s nízkými stromy.

Pokud se v blízkosti vašeho pohybu nachází dům, stodola či nějaký přístřešek je vhodné se hned na začátku bouřky do něj ukrýt. Ačkoliv vás lákají skalní převisy či jiné výklenky ve skalách, nikdy je na úkryt nevyužívejte. V jeskyni se můžete ukrýt jen tehdy, pokud je dostatečně velká – když v ní sedíte musíte být vzdáleni nejméně 1 metr od jejích stěn a nad hlavou musíte mít alespoň 3 metry volného prostoru. Nesedejte si v ní přímo na skálu, využijte batoh, suchý oděv či spací pytel, na který si sedněte, abyste se izolovali od skály. V sedě zaujměte co nejbezpečnější schoulenou polohu – nohy pokrčené v kolenou si přitáhněte co nejvíc k tělu a rukama je obejměte, hlavu položte čelem na kolena.

Bezpečný úkryt můžete opustit až 30 minut od posledního blesku nebo hromu (bezpečnostní pravidlo "30 - 30").

 

Na cyklistické túře:

Nebezpečí úderu blesku je vysoké, pokud mezi bleskem a hřměním je čas kratší než 30 sekund (bezpečnostní pravidlo "30 - 30"). Pokud vás bouře zastihne a při uvedeném pravidle sedíte na kole, nejbezpečnější je, ihned kolo odložit od sebe nejméně do vzdálenosti dvou metrů.

 

Při pobytu ve vodě - koupání se:

Koupání v rybníku nebo na koupališti je během bouřky mimořádně nebezpečné. Je třeba ihned vylézt z vody a nezdržovat se ani na břehu rybníka a vodních toků.

 

Při jízdě autem:

Během jízdy jste v bezpečí. Karoserie auta působí jako tzv. Faradayova klec, která vás ochrání. Je však na zvážení, zda by přece nebylo vhodné přerušit jízdu, protože při jakékoliv opatrné jízdě v silném dešti je možné, že v nepříznivých podmínkách dojde k dopravní nehodě. Zásah blesku může na autě poškodit pouze pneumatiky. Ty se působením vysoké teploty úplně zničí a roztaví.

 

Co dělat, pokud jste během bouřky doma?

V první řadě je důležité zavřít všechna okna a dveře. Nejen kvůli silnému větru, který může způsobit rozbití skleněných výplní, ale i kvůli bleskům. Rozumné je nekoupat se během bouřky ve vaně. Dobré je vypnout všechny elektrospotřebiče, nepracovat na počítači a netelefonovat přes pevnou linku.

 

Jak působí zásah blesku na lidské tělo?

Z fyzikálního hlediska působí na člověka elektrický proud, teplo a tlaková vlna. Pokud člověk přežije zásah blesku, je to jen díky tomu, že trvá mimořádně krátce, sklouzne po vlhké pokožce a nezpůsobí vnitřní poranění. Většinou jde o nepřímý zásah, ale člověk potřebuje okamžitou pomoc. Pokud máte v ruce nějaký kovový předmět, nebo mobil, je umožněno blesku proniknout do těla a způsobit zranění vnitřních orgánů. Přímý zásah blesku většinou člověk nepřežije. Dochází k vyřazení životně důležitých vnitřních orgánů. Ochrne dýchací centrum. Naruší se srdeční rytmus, v důsledku fibrilace srdečních komor selže krevní oběh a dojde k zástavě srdce. Poškodí se centrální nervový systém, zrak a následkem tlakové vlny i sluch.

 

<<  >>

Oblíbené hledání

 

© 2011 - 2022 NetCorp, s.r.o.  •  Poháněné systémem Master_CMS 8  •  Přihlásit