Čtěme dětem pohádky
Je třeba číst dětem pohádku, i když existuje jednoduché řešení a můžeme jim pustit pohádku v televizi? Mnozí dospělí volí právě tuto možnost, neuvědomují si kolik škody v citovém a morálním vývoji dítěte tato forma zprostředkování pohádkového děje přináší.
Mnohokrát se setkáme s názorem, že pohádky, které rodiče a prarodiče dnešních dětí poslouchali či četli, jsou plné násilí a krutosti. Nad filmovou pohádkou se v tomto směru už tak nezamýšlíme. Násilí v ní bereme jako samozřejmost a spolehneme se na tvůrce díla, že v ději nakonec všechno vysvětlí. A nakonec jako v pohádce vždy dobro zvítězí nad zlem.
Pohádky jsou v každém případě tréninkovou půdou, na níž se děti naučí zacházet právě se zlem a násilím. Velký rozdíl je však mezi pohádkou poslouchanou a pohádkou zhlédnutou. Rozdíl je v tom, jak se dítě seznamuje s fenoménem zla v těchto dvou formách reprodukce.
V poslouchané pohádce je důležité zejména to, že jevy zla a násilí, které jsou ve své otevřené podobě děsivé, jsou zakryty symboly. Děti vědí, že ve skutečnosti pohádkové bytosti neexistují a neobrazová forma jim dává možnost představit si tyto postavy v podobě, která je pro ně zvládnutelná a není natolik děsivá. Přítomnost dospělého vyvolává v dítěti jistotu, že se mu nic špatného nemůže stát. Společné chvíle při vyprávění nebo čtení poskytují možnost mluvit s dětmi o poslouchaném ději. Mluvit o jejich strachu i o tom co je těší. O lidech, kteří jim připomínají záporné i kladné postavy, jak s kým mohou komunikovat tak, aby si neublížily.
|
Filmová pohádka tuto možnost nedává. Dnes, když vymizely klasické pohádky a špatné postavy manipulují téměř se skutečnými zbraněmi, násilí se přesunulo ze symbolické roviny do reálného světa. Pohádka ztratila ochranný plášť symbolů. Zlo útočí přímo na dítě a to, posazené samo před televizní obrazovkou, není schopno tuto dávku násilí zvládnout. Prvním následkem je lhostejnost a otupělost vůči zlu – organismus se brání silným podnětům tak, že se zbaví jakéhokoliv citu. Druhým následkem je ztráta schopnosti bojovat proti křivdě až teroru (největší formě násilí) a nadměrný strach, protože zlo dostává obludnou podobu, kterou není možné porazit. |
Děti ochuzené o čtení pohádek ztrácejí i jiné důležité přínosy.
Poslech pohádek podporuje jejich schopnost naslouchat a soustředit se. Vyučování na všech stupních školského systému je založeno na slovním výkladu. Je nutné soustředit se a najít ve slyšeném souvislosti.
Lidská komunikace je postavena na tom, že vnímáme a rozumíme tomu druhému, umíme se vcítit do jeho prožívání. Čtení dává základ pozdější čtenářské gramotnosti.
Děti, které od malička poslouchají pohádky a jsou obklopeny knihami, mnohem přirozeněji sáhnou po knize i ve věku, kdy už dokáží číst samy.
